Numerologie dekády 2020 - 2030

O dekádě, ve které se nacházíme

(a proč mi nestačí zjednodušené výklady roku)

Už delší dobu ve mně roste nespokojenost s tím, jak se dnes numerologie let podává. Možná je to i tím, že žijeme v době, která je složitá, napjatá a nejednoznačná – a jednoduché výklady na ni prostě nestačí. Pořád dokola se opakuje stejný postup: vezme se součet roku, přidá se pár univerzálních vět a tím to končí.

Jenže realita, ve které žijeme, se takhle číst nedá.

Nežijeme v jednotlivých rocích. Nežijeme ani v izolovaných cyklech. Žijeme v dlouhém přechodovém období, které má svůj jasný charakter. A ten se nedá pochopit, pokud se soustředíme jen na to, jestli je rok „šestky – rodina, harmonie“, nebo třeba „rok devítky – všechno končí“.

Mé povídání není o věštění budoucnosti. Je to pokus pojmenovat kvalitu času, ve kterém se pohybujeme – bez zkratek a bez iluzí.

Rok není jedna cifra. A nikdy nebyl.

Když se dívám na rok numerologicky, nezajímá mě jen výsledek součtu. Zajímá mě, z čeho je ten rok složený. Jaká čísla v sobě nese, která se opakují, která se navzájem zesilují, která brzdí, rozkládají a která jdou proti sobě. Je potřeba vnímat, že rok je proces, nikoli slogan.

A když se na roky posledního desetiletí podíváme tímhle pohledem, začne se objevovat něco, co už nejde přehlédnout: nejsilnějším motivem celé dekády je dvojka.

Koncové číslo (součet roku) je důležité – ale je to jen výsledek, ne celý proces. Je to jako dívat se jen na poslední kapitolu knihy a myslet si, že víme, o čem celý příběh byl.

Dvojka není klid. Dvojka je napětí.

Dvojka se často popisuje jako jemná, vztahová, spolupracující energie. To je pravda – ale jako obvykle je to jen část pravdy. Dvojka je především prostor mezi dvěma póly. A ten prostor bývá nepohodlný.

Dvojka znamená:

• dvě strany

• dva pohledy

• dvě pravdy, které spolu neumí být v klidu

Na osobní úrovni její vliv známe ze vztahů. Na kolektivní úrovni se ale projevuje rozdělením společnosti.

Není náhoda, že tahle dekáda je tak silně polarizovaná. Že se svět dělí na „my“ a „oni“, že se zvyšuje citlivost, reaktivita a emoční vypětí. Dvojka nevede k rychlému rozhodnutí. Ona drží napětí. A čím déle ho drží, tím víc unavuje.

Proto má tolik lidí pocit, že už to „trvá příliš dlouho“. Proto se objevuje podrážděnost, úzkost a vyčerpání.

Hledáme odpovědi na pocity osamělosti, hledáme vysvětlení, proč je mezi lidmi tolik nevraživosti a polarity. Víc než dřív. Jenže to není selhání jednotlivců. Je to vlastnost času, ve kterém se nacházíme.

Nula: prázdné místo, které zesiluje všechno ostatní

Další číslo, které se v těchto letech systematicky podceňuje, je nula. Přitom právě ona dělá tuhle dobu tak zvláštní a těžko uchopitelnou.

Nula je prázdný prostor. A prázdno je pro lidskou psychiku nesnesitelné – náročné, někdy až drtivé.

Když mizí staré jistoty a nové ještě nejsou hotové, vzniká vakuum. A to vakuum se vždycky něčím zaplní. Nejčastěji strachem, projekcemi, katastrofickými scénáři. Potřebou mít alespoň nějaké vysvětlení.

Nula zesiluje všechno, co je pod povrchem. I to, co bychom raději neviděli.

Možná i proto je dnes tak snadné šířit paniku. Ne proto, že by lidé byli slabší než dřív, ale proto, že pole je otevřené a nestabilní. Není se o co opřít. A když není struktura, nastupuje chaos v hlavách.

Proč je tahle doba tak psychicky náročná?

Protože spojení 2 a 0 vytváří dlouhodobé napětí v kolektivním nervovém systému. Lidé jsou citlivější, reaktivnější, unavenější. Snadněji se dostávají do úzkosti, přetížení a pocitu ohrožení.

To vše je reakce na kvalitu času, kterou v této dekádě zažíváme.

Když někdo v takové době přijde s jednoduchým výkladem typu „rok šestky přinese harmonii“, nejenže to nedává smysl – může to být i nebezpečně zavádějící. Protože realita je složitější. A lidé to cítí.

Válka jako součást kontextu, ne jako senzace

Není potřeba si nic nalhávat: v Evropě už několik let probíhá válka. To není hypotéza, ale realita, ve které se tahle dekáda odehrává.

Numerologie tady ale neodpovídá na otázku „bude válka“. Ta otázka už nedává smysl. Smysl má jiná otázka: jak se konflikt chová v čase, který je ovlivněn dvojkou a nulou?

A odpověď není dramatická, ale nepohodlná. Tohle není energie rychlých, rozhodných konců. Je to energie dlouhého tlaku, vyčerpávání a změny formy.

Dvojka neútočí čelně. Drží napětí. Přesouvá boj do zákulisí, do ekonomiky, do informací a do psychiky. Proto mají lidé pocit, že jsou neustále „v pohotovosti“, i když se jejich osobní život zdánlivě nemění.

Je ale důležité říct jednu věc jasně: dvojková dekáda nepřeje rychlým, totálním řešením. Pracuje nepřímo – přes tlak, vyjednávání, zástupná bojiště, ekonomiku, informace a psychologii.

To je důvod, proč konflikty v této době trvají dlouho, mění formu a spíš vyčerpávají, než aby rozhodovaly.

Ne proto, že by nebyla vůle. Ale proto, že čísla nepodporují jednoznačný zlom. Podporují patovou situaci, ve které se postupně začíná řešit cena, ne ideologie.

Šestka: návrat k ceně a realitě

Do toho všeho nám postupně vstupuje šestka. Možná mnohé zklamu, ale nepřichází jako pohádka o harmonii. Přichází jako tvrdá otázka: co tohle stojí?

Šestka vrací pozornost k obyčejnému životu. K domovu. Ke zdraví. K péči. K tomu, co dopadá na lidi, kteří žádné ideologie nevytvářejí, ale žijí jejich důsledky.

A právě tady se začíná něco lámat. Protože když se začne počítat cena, mizí romantika konfliktu. Šestka není o hrdinství. Je o zodpovědnosti – a o schopnosti ji převzít. A právě skrze důsledky brzdí eskalaci.

Tahle dekáda není o konci světa. Je o konci iluzí.

Možná to nejdůležitější, co lze o letech 2020–2030 říct, je tohle: nejsme svědky jedné katastrofy, ale dlouhého přeskupování.

Dvojka nás nutí vidět druhou stranu – i když ji nechceme.Nula nás zbavuje falešných opor.Šestka nás vrací k realitě každodenního života.

Jednotlivé roky nejsou izolované ostrůvky. Jsou kapitolami jednoho příběhu.

A pokud se podíváme na začátek a konec dekády i symbolicky, přecházíme od archetypu Císaře k archetypu Velekněze. Ano, tady si dovolím lehce vstoupit do tarotu – protože tarotové archetypy jsou velmi dobře uchopitelné.

Od tvrdosti, bojovnosti a potřeby kontroly se postupně posouváme k moudrosti. Velekněz není o nic měkčí než Císař, ale je víc zaměřený na vnitřní řád, smysl a duchovní rozměr života. A to se týká nás všech.

Jenže – někdo ten čas využije ke svému „zrání“ a někdo zůstane zatuhlý.

Proto mi nestačí výklady, které se zastaví u jedné cifry. Proto mi vadí zkratky. A proto si myslím, že pokud má numerologie dávat smysl, musí jít hlouběji než k hezkým větám.

Jak poznat smysluplný numerologický pohled?

Pro mě je to jednoduché:

• dává smysl v realitě

• nepopírá složitost doby

• nevytváří hysterii

• neslibuje rychlá řešení

• pomáhá pochopit, ne se bát

Všechno ostatní jsou zkratky.

Závěrem

Nežijeme v jednoduché době. A není fér si to namlouvat. Jednoduchost výkladu nám ale nepomůže. Pomůže porozumění struktuře času, ve kterém jsme.

A možná právě to je dnes největší úkol: neutíkat před napětím, ale naučit se v něm orientovat.

V příštím článku se pokusím pojmenovat, jak se k tomu všemu můžeme postavit my jako jednotlivci – a co s touto kvalitou času můžeme udělat ve svém vlastním životě.

S láskou Kristina <3