Proč pracuji tak, jak pracuji

Občas cítím potřebu připomenout, co vlastně dělám. A hlavně proč to dělám právě tímto způsobem.

Můj záběr působí široce. Ve skutečnosti má ale vnitřní logiku, která se mnou jde už dlouhá léta a vychází z osobní zkušenosti.

Odjakživa mě zajímal člověk jako celek. Vnímala jsem, že rozdělování života na oddělené části přináší spíš další napětí než úlevu.

✅Psychika, ✅tělo, ✅výživa, ✅vztahy, ✅komunita, ✅životní energie, ✅smysl i směr spolu mluví stále.

Jen jim často chybí společný prostor. Mým snem bylo vytvořit místo, kde se tyto roviny mohou potkat a začít znovu dávat smysl jako celek.

Tato cesta pro mě nikdy nebyla jen teoretická. Sama jsem si v životě prošla mnohým. Pocítila jsem vliv fyzické stránky, kdy tělo postupně začalo nést to, co zůstávalo dlouho nevyslovené. Prožila jsem zkušenost vyloučení z komunity a pocit, že člověk stojí mimo proud, ve kterém se ostatní přirozeně pohybují. Na vlastní kůži jsem zažila, jak silně dokáže výživa ovlivnit psychiku, stabilitu i vnímání sebe sama.

Dotkla jsem se i ztráty smyslu života. Období, kdy se dny skládají jeden za druhým, ale vnitřní kompas mlčí. A stejně tak jsem pocítila vliv dlouho uložených témat v energetické i rodové rovině, která se tiše přenášejí dál, dokud jim někdo věnuje pozornost.

Právě tyto zkušenosti mě přivedly k tomu, že jsem začala hledat různé cesty. Každá z nich mi otevřela jiný jazyk, jiný úhel pohledu, jiný klíč. Věřím, že ke každému člověku existuje klíč, který pasuje právě jemu. Jenže většina z nás si s sebou nese celý svazek klíčů. Posbíraných během života, vztahů, zkušeností i zranění. Najít ten pravý chce čas, trpělivost a ochotu zkoušet.

Hloubka pro mě vždy souvisela s postojem. S ochotou jít pod povrch, zůstat u tématu, vydržet i chvíle, kdy se věci skládají pomalu. A právě tuto kvalitu vkládám do každé oblasti, se kterou pracuji. Každá se dotýká jiné vrstvy člověka a přitom všechny směřují ke stejnému místu.

Často si tento proces představuji jako ladění hudebního nástroje. Když ladíme, nasloucháme všem tónům. Každý má svůj význam. Když se pozornost upře jen k jednomu, celek zůstává rozladěný. Teprve ve chvíli, kdy se sladí celý nástroj, může zaznít naplno a vytáhnout ze sebe to nejlepší.

Stejně tak vnímám práci s člověkem. Když se propojí psychika, tělo, výživa, vztahy, komunita, životní energie, smysl a směr, začnou se věci postupně usazovat. Změna pak přichází přirozeněji a zůstává ukotvená v každodenním životě.

Pracuji tímto způsobem proto, že mu důvěřuji. Protože ho žiji. A protože z vlastní zkušenosti vím, že celistvý pohled dokáže otevřít dveře tam, kde se dříve zdály zavřené. <3

Pokud vás text oslovil, můžete mi napsat zprávu. :-)